Aleš Palán, dvojnásobný laureát Magnesie Litery, vedl svůj první knižní rozhovor před čtvrt stoletím s opatem želivského kláštera Bohumilem Vítem Tajovským, který si v komunistických káznicích odseděl deset let. Také jeho další respondenti byli často političtí vězni, případně exulanti, hledající záchranu před totalitami 20. století. Ve svém nejnovějším knižním rozhovoru Až černokněžníkům praskne obruč (Maraton 2026) se k politickým tématům vrací. Svoji pozornost upřel na renomovaného historika a publicistu Igora Lukeše, usazeného v USA, který dokáže nacházet souvislosti nad horizontem každodenního politického hemžení. „Igorův osobní život je ztělesněním potřeby svobody; pokud to člověk vezme opravdu vážně, svoboda mu změní život. Myslím, že právě tohle si potřebujeme dnes připomínat,“ komentuje Aleš Palán výběr respondenta.

Debatovat budou Igor Lukeš a Aleš Palán, uvádí Denisa Novotná. 

Na místě bude možné knihu zakoupit a nechat si ji od autorů podepsat

O současné ukrajinské literatuře, překládání v době války i významu knih pro uchování kulturní paměti budou diskutovat ukrajinská spisovatelka a literární kritička Karina Armlos, překladatelka z ukrajinštiny Adéla Mikešová, literární vědkyně, redaktorka a překladatelka Alžběta Knappová a překladatelka a tlumočnice z ukrajinštiny Jiřina Dvořáková.

Karina Armlos žije od roku 2016 v Praze, kde založila Ukrajinský knižní klub a kulturní centrum Spilka. V češtině jí vyšla kniha Nová ve městě. Adéla Mikešová překládá ukrajinskou literaturu do češtiny a podílela se mimo jiné na překladu knihy Artema Čecha Bod nula. Alžběta Knappová se odborně zabývá literaturou střední a východní Evropy a současnou ukrajinskou literaturou, je členkou šéfredaktorského kolektivu časopisu Plav a spoluzakladatelkou festivalu literárního překladu FLIP. Jiřina Dvořáková se dlouhodobě věnuje uměleckým překladům z ukrajinštiny a do češtiny převedla mimo jiné romány Dcerka Tamary Dudy a Vidím, že vás zajímá temnotaIllariona Pavljuka.

Debata nabídne pohled na válku z perspektivy, která často zůstává stranou pozornosti – skrze knihy, jejich autory, překladatele a lidi, kteří se i během války snaží udržet ukrajinskou kulturu živou.

V rychle měnícím se světě a s rostoucím vlivem technologií na společnost má smysl se ptát, zda je současná podoba demokracie stále funkční a schopná adaptovat se na měnící se podmínky. Spolek DEMDIS vás zve k mezigeneračnímu dialogu, abychom společně zkoumali současné výzvy demokracie a to, jaké obavy a příležitosti přináší její současná situace krize. Budeme se zabývat také potenciálními demokratickými inovacemi jako např. občanské shromáždění. Součástí akce bude rovněž digitální diskuze, jejíž výstupy poslouží jako podklad pro diskusi s hosty a ve které rovněž může zaznít váš hlas jako hlas členů demokratické společnosti.

Buďte součástí otevřené a věcné diskuse s DEMDIS a hosty z různých oborů.

Těšíme se na vás v 1. prezidentské knihovně!

Hosté: Osobnosti českého a zahraničního kulturího a politického života.

Zdarma pro veřejnost

Sdělovací prostředky byly řízeny usneseními sjezdů KSČ a plenárních zasedání ústředního výboru KSČ, předsednictva a sekretariátu strany a pokyny a rozhodnutími příslušných oddělení komunistického aparátu – oddělením masových sdělovacích prostředků, oddělením propagandy a agitace, či oddělením kultury.

V besedě si ukážeme, jak fungovala informační politika strany a státu do roku 1989, jak KSČ řídila sdělovací prostředky, jak ovlivňovala obsahy sdělovacích prostředků, a jak v nich uplatňovala svou vedoucí úlohu. A protože nejmasovějším sdělovacím prostředkem byla televize, zaměříme pozornost na ni.

Ideologie, propaganda, cenzura, autocenzura a třídní pohled na události doma i v zahraničí. Proto si můžeme položit otázku, zda státní sdělovací prostředky mohou naplňovat roli médií veřejné služby.

Beseda o působení sdělovacích prostředků v době monopolu KSČ před rokem 1989, a jak se z toho ještě dnes, téměř po čtyřiceti letech, poučit. V panelu zasednou historici médií MgA. Daniel Růžička, Ph.D. a PhDr. Milan Kruml z České televize, režisér a dokumentarista PhDr. Pavel Křemen a pamětníci.

Večerem provází Josef Beránek, spoluautor knihy Všechno začíná v nás, v níž Petru Glogarovi kladl tyto i mnohé další otázky.

Při setkání s Kurtem Gebauerem se vrátíme k událostem listopadu 1989, k jeho vlastní umělecké cestě i ke vztahu k Václavu Havlovi. Řeč bude mimo jiné o plastice Srdce pro Václava Havla, která byla v roce 2016 umístěna na piazzettě Národního divadla, dnešním náměstí Václava Havla, ale i dalších uměleckých realizacích. Jakou roli může umění hrát ve veřejném prostoru, v uchovávání paměti a při ochraně svobody?

Setkání nabídne nejen pohled na tvorbu Kurta Gebauera, ale také osobní vzpomínky a úvahy o vztahu umění, společnosti a demokracie.

Projekt je realizován za finanční podpory hlavního města Prahy, Evropské unie a MŠMT, Ministerstva kultury ČR.

Zveme vás na slavnostní premiéru dokumentárního filmu, který přibližuje události listopadu 1989 v Kladně prostřednictvím autentických, nepublikovaných video záznamů a vzpomínek pamětníků, kteří se k těmto okamžikům vracejí s odstupem času.

Součástí premiéry bude také beseda s tvůrcem filmu a fotografem Karlem Pazderkou, kameramanem Ivanem Lehkým a hercem Jiřím Wohankou.

V českém jazyce.

Projekt "Agadir: Na strunách naděje" si klade za cíl publikovat díla současných zahraničních autorů, kteří jsou ve své zemi perzekuováni, potlačováni nebo dokonce věznění. Projekt je pod záštitou Českého centra Mezinárodního PEN klubu a finančně podporován Státním fondem kultury České republiky.

Básnická sbírka Ochuzený uran je rovným dílem osobním vyznáním a rovným dílem vyznáním všeobecně platným. Básnířka se vyjadřuje velice přesně, výstižně, nehromadí metafory, nechce být za každou cenu "poetická". Přesto je její poezii mimořádně citlivá, básnické obrazy moderní, zajímavé a inspirativní.

literární předloha: Ciudad Nuclear, mon amour. La Habana: Ediciones Sinsentido, 2020

překlad: Zdeňka Pospíšilová

dramaturgie: Milena Fucimanová

hudba: Ondřej Fuciman