Akvamarín
| Akvamarín | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | Be3Al2Si6O18 |
| Identifikace | |
| Barva | modrá |
| Vzhled krystalu | prizmatické |
| Soustava | šesterečná |
| Tvrdost | 7,5 – 8 |
| Lesk | skelný, matný |
| Štěpnost | nedokonalá |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 2,6 – 2,8 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | v HF |
Akvamarín je šesterečný minerál, hlinitokřemičitan berylnatý (chemický vzorec Be3Al2Si6O18). Název minerálu je odvozený z latinského aqua marina (mořská voda). Má světle modrou až zelenomodrou barvu. Nachází se především v žulových pegmatitech. Akvamarín se vyskytuje společně s křemenem, živcem a muskovitem. Vzácněji s morganitem nebo turmalínem.[1]
Původ
[editovat | editovat zdroj]Chemicky se jedná o odrůdu berylu.
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 7,5 – 8, křehký, hustota 2,6 – 2,8 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {0001}, lom nerovný, lasturnatý.
- Optické vlastnosti: Barva: modrá, modrozelená, vzácně žlutá. Lesk skelný, matný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Be 5,03 %, Al 10,04 %, Si 31,35 %, O 53,58 %, příměsi Fe, Ti. Rozpustný v HF, před dmuchavkou se netaví.
Využití
[editovat | editovat zdroj]V klenotnictví jako drahý kámen (fasetové brusy, kabošony).
Naleziště
[editovat | editovat zdroj]- Brazílie – ve státech Minas Gerais (u města Marambaia byl v roce 1910 nalezen největší akvamarín na světě – vážil 110 kg), Espírito Santo a Bahia
- Pákistán [1]
- Afghánistán[1]
- Čína[1]
- Myanmar[1]
- USA – Mt. Antero v Sawatch Range (Colorado)
- Rusko
- Srí Lanka
- Zambie
- Madagaskar
- Malawi
- Tanzanie
- Keňa
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu akvamarín na Wikimedia Commons
