Přeskočit na obsah

VLC media player

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z VLC)
VLC media player
Logo
VývojářVideoLAN
První vydání1. února 2001
Aktuální verze
  • desktop: 3.0.24 (22. 9. 2026)
  • iOS: 3.7.2 (30. 3. 2026)
  • Android: 3.7.0 (8. 1. 2026)
Operační systémMultiplatformní
PlatformaIA-32
PowerPC
x86_64
architektura ARM
Architektura MIPS
Android
Vyvíjeno vC, C++ a Objective-C
Typ softwaruMultimediální přehrávač
LicenceGPLv2+ (přehrávač) LGPLv2.1+ (jádro)
Webwww.videolan.org/vlc
Některá data mohou pocházet z datové položky.

VLC media player je svobodný a otevřený, přenosný a multiplatformní multimediální přehrávač a server pro streamování médií, vyvinutý v rámci projektu VideoLAN. VLC je dostupný pro desktopové operační systémy i mobilní platformy, jako jsou Android, iOS a iPadOS. Je rovněž k dispozici na digitálních distribučních platformách, například v obchodě App Store společnosti Apple, v Google Play a v Microsoft Store.

VLC podporuje řadu metod komprese zvuku a videa a souborových formátů, včetně DVD-Video, Video CD a protokolů pro streamování. Dokáže streamovat multimediální obsah prostřednictvím počítačových sítí a převádět multimediální soubory mezi různými formáty.[1]

Standardní distribuce VLC obsahuje řadu svobodných knihoven pro dekódování a kódování, takže není nutné vyhledávat a konfigurovat proprietární zásuvné moduly. Knihovna libavcodec z projektu FFmpeg zajišťuje podporu mnoha kodeků používaných ve VLC, přehrávač však využívá především vlastní multiplexory a demultiplexory.[2] Má také vlastní implementace síťových protokolů. VLC se stal prvním přehrávačem, který umožňoval přehrávání šifrovaných DVD v operačních systémech Linux a macOS, a to s využitím knihovny libdvdcss pro dešifrování DVD. Používání této knihovny je však z právního hlediska sporné, a proto není součástí mnoha softwarových repozitářů linuxových distribucí.[3][4]

Vznik programu se připisuje studentům francouzské univerzity École Centrale Paris, jejichž školní projekt měl za cíl umožnit studentům sledovat televizní vysílání přímo na svých počítačích bez nutnosti separátní televize. Skutečným cílem tohoto projektu však bylo zkapacitnění sítě VIA Centrale Réseaux, k čemuž měla sloužit datová náročnost projektu, která by poukázala právě na tyto nedostatky.

Původně byly vytvořeny dvě aplikace VLS (VideoLAN Server) a VLC (VideoLAN Client) pro streamování a čtení MPEG-2 streamů. První úspěšné testy proběhly v roce 1998.[5]

Kód byl zpřístupněn veřejnosti v únoru 2001 (pod licencí GNU General Public License) potom, co ředitel školy tento krok schválil a podepsal.[6]

Zde jsou nejdůležitější verze programu VLC media player.[7]

Verze Hlavní novinky Datum vydání
0.2.60 první verze s již dostupným zdrojovým kódem 14. 2. 2001
0.3.0 nová vstupní vrstva s podporou IPv6 a automatickou detekcí formátu souborů, nový engine pro přehrávání videa 6. 4. 2002
0.6.0 rozhraní pro vzdálené ovládání skrze HTTP 23. 6. 2003
0.7.0 podpora RTP/RTSP nových formátů (Speex, MPEG2 4/2/2, AAC+SBR). 3. 1. 2004
1.0.0 nové formáty a kodeky   7. 7. 2009
1.1.0 [8] dekódování pomocí GPU 22. 6. 2010
2.0.0 [9] podpora 10bitových kodeků 18. 2. 2012
2.1.0 [10] kompletní přepsání zvukového jádra (lepší management a multichannel audio) 26. 9. 2013
3.0.0 [11] 10bitové barvy a HDR, 360° video, 3D audio, procházení a přehrávání ze zařízení na lokální síti (NFS, SMB, SFTP) 9. 2. 2018

Open source

[editovat | editovat zdroj]
Oficiální logo GNU

VLC media player je open source software licencovaný pod GNU General Public License, verze 2.[12] Trochu jiná situace je s LibVLC, což je jádro a rozhraní multimediálního frameworku, na kterém je založen VLC media player.[13] To je licencované pod GNU Lesser General Public License 2.1. Obě tyto licence však zaručují, že kdokoli může tyto produkty šířit (ať už v originální podobě nebo modifikované), pokud dodržuje licenční podmínky GPLv2 (resp. LGPLv2.1 pro LibVLC).[12] Přispět k projektu může každý například přes stránku Gitlab.

VLC media player nabízí mimo běžného přehrávání hudby a videí také mnoho dalších užitečných funkcí, jako třeba:

  • audio a video efekty – oříznutí, ekvalizér, změna barev, odstranění vodoznaku…
  • nahrávání obrazovky
  • práce s titulky
  • odběr podcastů přes RSS feed
  • převod video formátů
  • streamování videí přes síť (nebo internet)
  • vypalování DVD
  • nastavení videa jako tapety plochy

Další funkce lze stáhnout a přidat do přehrávače, čímž se funkcionalita programu rozšíří ještě více.[14] Příkladem mohou být třeba rozšíření Now playing in texts, VLSub nebo Time.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku VLC media player na anglické Wikipedii.

  1. ↑ VLC Features [online]. VideoLAN [cit. 2017-04-15]. Dostupné online.
  2. ↑ Contrib Status [online]. VideoLAN Wiki [cit. 2017-07-15]. Dostupné online. (anglicky)
  3. ↑ libdvdcss [online]. VideoLAN [cit. 2020-02-08]. Dostupné online.
  4. ↑ HOFFMAN, Chris. Why Watching DVDs on Linux is Illegal in the USA [online]. 2013-03 [cit. 2020-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
  5. ↑ VideoLAN. wiki.videolan.org [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné online.
  6. ↑ paper.jpeg (1024×1449) [online]. [vid. 2023-03-08]. Dostupné z: https://images.videolan.org/images/paper.jpeg
  7. ↑ News. www.videolan.org [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné online.
  8. ↑ VLC 1.1.0 release. www.videolan.org [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné online.
  9. ↑ VLC 2.0 Twoflower. www.videolan.org [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné online.
  10. ↑ VLC 2.1 Rincewind. www.videolan.org [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné online.
  11. ↑ VLC 3.0 Vetinari. www.videolan.org [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné online.
  12. 1 2 Frequently Asked Questions. wiki.videolan.org [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné online.
  13. ↑ libVLC media player, Open Source video framework for every OS!. www.videolan.org [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné online.
  14. ↑ Browse VLC Extensions Latest. https://addons.videolan.org/browse?cat=323&ord=latest [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]