Na horách

Zdroje k infoboxu Přírodní památka Na horách
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
PP Na horách u Křešína
Základní informace
Vyhlášení	1. leden 1997
Nadm. výška	420–455 m n. m.
Rozloha	4,86 ha
Poloha
Stát	Česko Česko
Kraj	Středočeský
Okres	Příbram
Umístění	Křešín
Souřadnice	49°48′8,28″ s. š., 13°57′10,08″ v. d.
Na horách
Další informace
Kód	1979
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní památky v Česku

Na horách je přírodní památka ve správním území obce Křešín v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1997. Překrývá se se stejnojmennou evropsky významnou lokalitou. Důvodem ochrany je bohatá lokalita koniklece lučního nebo vstavače obecného. Přírodní památka je vyhlášena na území, které dříve sloužilo jako pastviny, současný ráz je doplněn jalovcem obecným a borovicí lesní. Dalšími významnějšími druhy jsou např. lněnka alpská, kociánek dvoudomý, bělozářka větevnatá a zimostrázek alpský.

Historie

V souvislosti s těžbou železné rudy byla lokalita využívána už ve středověku. V 19. století se dostala oblast do správy hraběte Rudolfa z Vrbna, za jehož vlády se rozšířil chov ovcí. Lokalita sloužila jako pastvina. Podobný způsob hospodaření, lze předpokládat už v dřívějších dobách. Na počátku 20. století se zde nacházela obecní pastvina, ale v průběhu let byla pastva ukončena. Odlesnění a pastva v této lokalitě již tehdy pomáhalo udržovat dnešní předměty ochrany. Ve 20. století byla část lokality osázena akátem a borovicí černou a v menší míře dubem. V osmdesátých letech 20. století dosahovala oblast s dřevinami největší plochy a následně byla provedena asanace, po které se plocha s dřevinami už nezvětšila. V této době byla oblast též využívána vojenskými jednotkami pro cvičení s vojenskou technikou, která způsobila větší disturbanci a měla tedy negativní vliv na zdejší prostředí.

První návrh na vyhlášení chráněného území byl podán roku 1976, kdy byla lokalita ve špatném stavu, ale tehdy neuspěl. Lokalita byla ale dále sledována a byly odstraněny černé skládky. V roce 1996 byla vyhlášena přírodní památka a v následujícím roce byly zahájeny práce potřebné k ochraně území, tedy prořezání náletových dřevin a pokosení místních travnatých ploch. V následujících letech byly opakovány tyto postupy.

Přírodní poměry

Na horách

Geologie a geomorfologie

Lokalita se nachází na svažitém terénu s táhlým reliéfem a geologickým podkladem tvořeným prvohorními mořskými horninami středního kambria, konkrétně jineckým a ohrazenickým souvrstvím, zahrnující břidlice, droby a slepence. Přírodní památka se nachází v nadmořské výšce 420–45 metrů. Lokalita náleží do celku Brdská vrchovina a podcelku Brdy.

Pedologie

Půdní poměry jsou zde poměrně extrémní. Převládají velmi mělké skeletovité rankery s vysokým podílem kameniva, zatímco ve spodní části území se nacházejí hlubší a úrodnější kambizemě.

Hydrologie

Hydrologicky jde o sušší lokalitu bez výraznějších povrchových vodních prvků, s odtokem směrem k údolí Litavky. Voda se vyskytuje převážně jen v podobě srážek, což umožňuje rozvoj suchomilných společenstev.

Flora

Kombinace skalnatého podloží, mělkých půd a svažitého reliéfu vytváří specifická mikrostanoviště vhodná pro rostliny a společenstva přizpůsobená suchým a teplomilným podmínkám. Vegetaci tvoří převážně subxerotermní trávníky a pionýrské bylinné porosty, které jsou zároveň chráněné. Na velmi mělkých půdách rostou trsy mochny písečné (Potentilla arenaria) s přímíšeným seselem sivým (Seseli osseum), zatímco na rozsáhlejších plochách dominuje kostřava ovčí (Festuca ovina). Významnou složku místní flŕy tvoří lišejníky, zejména dutohlávky (Cladonia) a pukléřky (Cetraria). Na příznivějších stanovištích se vyskytují suchomilné acidofilní trávníky s ohroženým vstavačem kukačkou (Orchis morio). Mezi další významné druhy patří koniklec luční (Pulsatilla pratensis), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), lněnka alpská (Thesium alpinum) a v přilehlém boru zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus).

Pohled na protější stráň z PP Na horách

Dřeviny se objevují spíše ojediněle, například solitérní borovice lesní (Pinus Sylvestris), jalovec obecný (Juniperus communis), místy habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub (Quercus sp.) či třešeň ptačí (Prunus avium), za zvláště nebezpečný se považuje invazní trnovník akát (Robinia pseudoacacia), který ohrožuje původní vegetaci. Na některých místech se také dochovaly starší výsadby ovocných dřevin.

Fauna

Lokalita představuje významné útočiště pro stepní a petrofilní bezobratlé. Vyskytují se zde početné populace mravenců, některé druhy motýlů a rovnokřídlých, mezi nimiž je i vzácná saranče malá (Stenobothrus stigmaticus). Z pavoukovců je nejvýznamnějším druhem křižák pruhovaný (Argiope bruennichi).

Z obratlovců je zde pravidelně zaznamenáno hnízdění skřivana lesního (Lullula arborea) a z drobných savců je doložen výskyt myšky drobné (Micromys minutus).

Ochrana

Předmět ochrany

Koniklec luční PP Na horách

Předmětem ochrany jsou lokality s teplomilnými trávníky na vápnitém podloží, která jsou významnými nalezišti vstavačovitých, především vstavače kukačky a koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis subsp.0 bohemica). Tyto porosty vznikly na místech původních doubrav a byly využívány jako místa pro pastvu ovcí.

Dalším předmětem ochrany jsou místa s pionýrskou vegetací silikátových skal. Na těchto místech se vyskytují efemérní rostliny a rostliny přizpůsobené růstu s nedostatkem vody tj. sukulenty. Tyto malé plochy jsou roztroušené v sušších teplých oblastech celého chráněného území. Vegetace často roste na skalních plošinách a terasách, skalních svazích, na kterých dochází k erozi. Druhy vyskytující se na těchto lokalitách jsou rozchodníky, netřesky, rozrazily, rožce aj.

Cíl ochrany a způsoby péče

Pomocí péče o lokality zachovat bohatou vegetaci teplomilných trávníků s výskytem vzácných druhů. Dále zachovat jejich plochu a kvalitu a pokud možno kvalitu porostu zlepšit.

Environmentální problémy

Na zmíněné lokality teplomilných trávníků dopadají náletové dřeviny, především akáty, které narušují původní společenstva a je třeba je tedy odstraňovat. Také se na nich šíří nepůvodní invazní druhy bylin, které je třeba kontrolovat, aby nedošlo k zániku původních společenstev.

Pravidelnou sečí travních ploch doplněnou o pastvu ovcí a koz na travnatých lokalitách zachovat stabilitu na těchto územích. V budoucnu by mělo docházet k navyšování podílu pastvy, což je pro biotop výhodnější, protože při pastvě dochází k přirozené, ale ne příliš velké, disturbanci ploch, což umožňuje semenům se lépe uchytit. Dalšími opatřeními je prořezávání náletových dřevin a jejich likvidace herbicidy.

Ačkoli živočichové nejsou přímo předmětem ochrany, v rámci péče o travní plochy by se jim měli nechávat mozaiky neposečených míst, kde by mohly prosperovat.

Přístup

Pohled z PP Na horách směr k obci Křešín

Lokalita se nachází u obce Křešín, do které jezdí pravidelné spoje z měst Příbram a Hořovice. Nejbližší vlaková zastávka se nachází v obci Rejkovice, vzdálené necelé tři kilometry. Po jižním okraji prochází naučná stezka Z Jinec na Olymp Brd, která zde má jedno zastavení s informační tabulí.

Galerie

• 
  Pohled na PP Na horách z protějšího kopce
• 
  Kociánek dvoudomý
• 
  Solitérní jalovce a borovice doplňují travnaté porosty
• 
  Zběhovec plazivý
• 
  Koniklec luční
• 
  Koniklec luční po odkvětu
• 
  Hranice PP (levá část), v pravé části je pole

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Na horách na Wikimedia Commons

Portály: Česko | Příroda